Celé Česko čte dětem.

Celé Česko čte dětem

Každodenní čtení dítěti pro radost je nejúčinnější metodou výchovy čtenáře - člověka samostatně uvažujícího, s rozsáhlými vědomostmi, které je sám schopen dále rozšiřovat.

Člověka kulturního, jenž postupuje eticky, člověka s představivostí, který si v životě umí poradit rozumem, nikoli silou.

Pravidelné předčítání dětem je dnes důležitější než kdy dříve, protože:

• Množství informací lavinovitě narůstá. Kdo nečte, nebude stačit změnám současného života.
• Čtení chrání děti před závislostí na televizi a počítačích.
• Čtení je dobrou alternativou falešných hodnot masové kultury.

Návyky, postoje a žebříček hodnot se přece utvářejí již v dětství.

Dnešní děti vyrůstají v jazykově chudém prostředí. Rodiče s nimi stále méně rozmlouvají a málo jim čtou. Kontakt s živým slovem vytlačila televize, jejímž nástrojem není jazyk, ale obraz. Výsledkem je čím dál horší znalost jazyka, přičemž ten je nástrojem myšlení - a to i matematického!

Děti, které nemají cvik v užívání jazyka a uvažování, děti zbavené představivosti, kterou vytlačuje televize, budou mít potíže od počátku školní docházky i v pozdějším životě.
Emocionální a intelektuální propast mezi dětmi, kterým rodiče a pedagogové často čtou, a dětmi, jimž taková stimulace chybí, se v průběhu dětství prohlubuje.

Láska ke knize by měla být rozvíjena již v dětství, a to pravidelným hlasitým předčítáním.

Odklon od psaného slova je nebezpečný obzvláště v demokracii. „Národ, který málo čte, málo ví. Národ, který málo ví, se špatně rozhoduje - doma, na trhu, u soudu, u volebních uren," píše Jim Trelease, americký propagátor čtení dětem, a dodává: „Nevzdělaná většina může přehlasovat vzdělanou menšinu - to je velmi nebezpečná stránka demokracie."

Moudré knihy jsou také nositeli univerzálních morálních hodnot. Čtení učí děti rozeznávat dobro od zla a povzbuzuje k reflexi nad důsledky vlastních slov a činů. Zvláště důležité je to v dnešním světě, jemuž dominují agresivní vzory masové kultury a honba za penězi. Tváří v tvář narůstající demoralizaci mládeže se výuka morálních hodnot, jakými jsou poctivost, úcta, odpovědnost, empatie, rozum, odvaha nebo spravedlnost, již v nejútlejším věku dítěte stává otázkou bytí či nebytí společnosti a státu.